V turecké Ankaře se sešli lídři 32 členských zemí NATO. . Spojenci naopak zdůrazňovali solidaritu a urychlení plánů na zvýšení výdajů na obranu.
Pro evropské zbrojaře jako je Rheinmetall je klíčové, jak rychle chtějí členské státy NATO dosáhnout cíle výdajů na obranu v hodnotě 5 % HDP. Po masivním růstu zájmu o akcie zbrojařů se situace v posledních měsících komplikuje. Koncem června Německo zrušilo největší připravovanou zakázku Rheinmetallu, program fregat F126 za víc než osmnáct miliard eur, který způsobil propad na burze o více než 20 %.
Summit ale pro Rheinmetall přinesl dobré zprávy. Německý gigant podepsal předběžnou dohodu s americkým Lockheed Martin o společné výrobě raket ATACMS v Německu. Německá vláda navíc na příští rok počítá s obrannými výdaji ve výši rekordních až 109 miliard euro. Dá se předpokládat, že v celé řadě akvizičních projektů bude upřednostňovat domácí výrobce, jako je právě Rheinmetall.
I přesto ale akcie Rheinmetallu zůstávají zhruba 45 % pod loňským rekordem. Pro otočení trendu bude potřebovat další strategické zakázky.
Švédskému Saabu se vede o něco lépe. Společnost v nedávné době podepsala několik důležitých kontraktů, včetně kontraktu na šestnáct stíhaček Gripen E pro Ukrajinu v hodnotě zhruba 2,2 miliardy eur a letounů včasné výstrahy GlobalEye za přibližně 4,5 miliardy dolarů, které mají nahradit stárnoucí americké AWACS.
Tyto zakázky jsou dobrým příkladem toho, jak se spojenci pomalu snaží nahrazovat americkou techniku tou domácí. Saab v této oblasti může excelovat díky jeho produktovému portfoliu. Stíhačky a raketové systémy jsou jednou z klíčových oblastí, na které se chce NATO soustředit, a kde aktuálně dominuje USA. Růst ale aktuálně brzdí výrobní kapacita a dodavatelský řetězec. To je klíčová oblast, které se musí věnovat nejen Saab, ale i celý evropský zbrojařský průmysl. Jeho akcie od začátku roku velmi mírně rostou, v porovnání s prudkým propadem Rheinmetallu.
Zvyšování obranných rozpočtů a postupné osamostatňování od Spojených států nadále zůstává středobodem evropské bezpečnostní politiky. A bude tomu tak i na dalších několik let dopředu, nehledě na vývoj války na Ukrajině. Již na loňském summitu v Haagu spojenci souhlasili s postupným zvyšováním obranných výdajů až na 5 % HDP do roku 2035.
Pro evropské zbrojaře je teď klíčová realizace zakázek, rychlost a marže. O budoucí objednávky se obávat nemusí, jde spíš o to, jak rychle se jim podaří proměnit je v zisk.
Nezaměřoval bych se tolik na výroky Trumpa, jako spíš na celkový trend, se kterým mohou zbrojovky pro následující roky počítat – to je ostatně hlavní téma komentáře.