Česká národní banka má v devizových rezervách více zlata než kdykoliv v historii. Po rekordním roce prochází nyní zlato výraznou korekcí. Mohou si drobní investoři vzít z ČNB příklad?
ČNB není jedinou centrální bankou, která kupuje zlato. V minulém roce centrální banky globálně nakoupily celkem 863 tun zlata. Motivace pro nákup zlata přitom není složitá. Banky ho kupují jako diverzifikaci jejich masivních devizových rezerv, čím se izolují od rizik spojených s držením tradiční měny. ČNB nákupy zlata odůvodňuje tím, že snižuje volatilitu portfolia a nepřináší riziko protistrany.
Zlato jako aktivum nenese žádný výnos, a tak je jeho cena ovlivněna rovnováhou nabídky a poptávky. Tu ovlivňují kromě faktorů jako zájem centrálních bank a drobných investorů také makroekonomické proměnné.
Klíčovým indikátorem pro ceny zlata jsou takzvané reálné sazby, tedy výnos dluhopisu po odečtení inflace. Od uzavření Hormuzského průlivu se inflační očekávání zvyšují. Poslední inflační report z USA ukázal inflaci na 4,2 %, v Česku se inflace prozatím drží na 2,1 %. Očekávaná trajektorie úrokových sazeb se ale zvedá. ECB pravděpodobně zvýší sazby již na následujícím zasedání v tomto týdnu, zatímco v USA teď Wall Street očekává do konce roku jedno zvýšení sazeb v porovnání s očekávaným snižováním před uzavřením Hormuzského průlivu.
Druhým důležitým faktorem je americký dolar. Silnější dolar má negativní vliv na ceny zlata, které se globálně obchoduje právě v dolarech. Dolar po výrazném oslabení v roce 2025 posílil vůči ostatním měnám za letošní rok o 2 %. Vyšší očekávané úrokové sazby tlačí na apreciaci dolaru, a to následně vytváří tlak na pokles ceny zlata.
ě ovlivňuje geopolitika. Logika zlata coby bezpečného přístavu v období geopolitické nejistoty tak narazila na paradox. Ropní krize nyní tlačí na jeho oslabení.
Otázkou zůstává, kdy a zda se situace v Perském zálivu uklidní natolik, aby Fed znovu začal uvažovat o snižování sazeb. Dokud se situace nevyřeší, zlato bude čelit tlaku z obou stran a můžeme očekávat další utlumený vývoj.